Chov matek

Vývoj včelí matky

V období nedostatečné snůšky krmíme včelstvo již od začátku až poloviny května medem. Nezbytným předpokladem je ale dostatek pylu, dostatečné množství plodu a dobrá péče o plod.  

Devět až deset dnů před zahájením chovu zavřeme matku chovného včelstva do nástavku. Vyhledáme ji a i s plástem zavěsíme ho horního nástavku, který je od spodního oddělen mateří mřížkou. Pokud matku nenajdeme, dáme mřížku mezi všechny nástavky Dosáhneme toho, že probíhá normální vývoj, a že v obou nástavcích, ve kterých matka není, budou časem jen zavíčkované plodové plásty.  

Asi 1 až 2 hodiny před zavěšením chovného rámku připravíme včelstvo na jeho úlohu. Odebereme matku a veškeré plásty s otevřeným plodem, ale všechny včely ponecháme v úlu. Vzhledem k odejmutí jednoho nástavku jsou oba zbývající přeplněny včelami. V nástavcích se tak zajistí dostatečné množství tepla, které je při péči o rostoucí larvu v matečníkové misce bezpodmínečně nutné. Při zúžení včelstva ve dvou nástavcích necháme hned jednu uličku volnou pro chovný rámek. Protože včelstvo nemá matku, doporučuje se zavěsit vedle mezery plást s otevřeným plodem. Soudržnost včelstva se tak zachová. Tento plást můžeme po zavěšení chovného rámku opět odstranit.  

2. Produkce přímo v medníku

Tato metoda se používá v plné sezóně, kdy není problém u včelstev s chovnou náladou a je ji možno využít k příležitostnému chovu v normálních produkčních včelstvech. Dva dny před zamýšleným přelarvováním připravíme chovné včelstvo, vybíráme včelstvo silné s dostatkem otevřeného plodu, je výhodné, pokud se projevuje chovná nálada. Do středu medníku, t.j. nad mřížku, převěsíme dva až tři plásty s nejmladším plodem a vytvoříme širší meziplástovou mezeru pro vložení chovného rámku, popřípadě i jednu až dvě pro vložení jedné nebo dvou chovných lišt. Matka musí zůstat pod mřížkou, v medníku se nesmí nacházet žádný matečník. Do mezery vložíme chovný rámek nebo lišty s miskami a do 3 - 4 misek přelarvujeme dvoudenní, t.j. větší larvičky na 1- 3 miskách včely narazí matečníky a ostatní misky se ve včelstvu ovoní. V den přelarvování chovné lišty vyjmeme, z jednoho matečníku vyjmeme larvičku, přidáme několik kapek pitné vody a kašičku v matečníku rozmícháme-naředíme, kašička z jednoho matečníku stačí na 15-25 misek, zbylé matečníky zužitkujeme na kašičku apod. Pomocí sirky přeneseme vždy kapičku naředěné kašičky na dno misky, pozor, nesmí se potřísnit stěny misek. Do misek přeneseme jednodenní larvičky a chovné loučky vložíme zpět do včelstev. V případě bez snůšky včelstvo podněcujeme alespoň 5 dní nebo nad chovné loučky na strůpek položíme malou placku medocukrového těsta. Matečníky se zužitkují dva dny před líhnutím. Chov je možno v jednom včelstvu opakovat 2-4 krát, optimální počet vkládaných misek je 20-30.

Krmné těsto

Při odchovu většího počtu kvalitních matek je nejlepší přelarvování do předem připravených matečníkových misek na chovných rámcích. Je to dobrá a jednoduchá metoda. Přemísťují se při ní nejmenší larvy nalezené v plástech plemenného včelstva. Larvy jsou zpravidla 1 až 2 dny staré. Připočítáme-li 3 dny stadia vajíčka, vychází nám, že vyvíjející se matka je v době přelarvování stará 4 až 5 dnů. Tento údaj je důležitý pro stanovení data dalšího použití matečníku. 
Do sádky vložit plásty se zásobami, pylem a nastříkanou vodou.Sklepat přiměřené množství mladušek (ze 3 - 5ti plástů) poté,co se nechají odlétnout létavky. Zhruba po dvou hodinách vyměnit zátky ve strůpku matečníkovými miskami s přenesenýminejvýše jednodenními larvičkami  (poznávacím "znamením" je jejich barva : musí být ještě bezbarvé, jakoby průhledné. Bílá barva larviček znamená, že jsou již starší, než je potřebné.)Sádku poté přenést na dobu 24 hodin do chladu a temnoty. Po 24 hodinách jsou již přijaté matečníky "naražené" (= asi 5 - 7 mm vytažené voskem) a je nutné je přemístit do chovného rámku a i s ním do medníku dochovného včelstva. Včely ze sádky vrátit do včelstva rovněž. Poznámka: Do medníku je nutno převěsit z plodiště nejméně jeden ale lépe dva plásty s co nejmladším plodem na přilákání včel "krmiček" a přidat i pylový plást alespoň ze sádky - lépe je opět dát pylové plásty raději dva.

Přelarvovací lžičkou odebereme z dělničí buňky asi 1 až 2 mm dlouhou larvu a dáme ji do matečníkové misky. Dbáme na to aby se nepřevrátila, jinak by zahynuta (má dýchací otvory pouze na jednom boku. Abychom mohli larvu lépe nabrat, rozšíříme buňku druhým koncem lžičky nebo seřízneme plást ostrým nožem až těsně nad dna buněk, u panenských souší stačí nožem strhnout buňky). Přímé sluneční světlo citlivé larvy poškozuje. Přelarvovat můžeme nejdéle 6 hodin, protože pouze tak dlouho žije vytažený plod mimo úl.
Při vytahování plástu s plemenivem bychom se včel neměli zbavovat setřesením, protože by larvy zaplavila mateří kašička; včely opatrně ometeme metličkou. 
Po zavěšení chovného rámku s miskami do dochovného včelstva se kojičky nahromaděné v uličkách začnou o plod zase starat. Známkou dobrého přísunu mateří kašičky je množství kojiček v připravené mezeře. Zateplení včelstva asi 20 mm tlustou deskou z pěnových plastů a krmení roztokem medu k úspěšnému chovu mladých matek přispívá. Druhý den můžeme zkontrolovat množství přijatých misek. Přijaté misky jsou obsahují loužičku mateří kašičky, nepřijaté jsou vyčištěny. Použijeme-li několik dochovných včelstev, poznáme podle výsledku z prvního dne vhodnost včelstev pro další chov matek.  

Pokud nemáme k dispozici při prvním přelarvování mateří kašičku z divokých matečníků, pokládáme larvičky na kapičku medu. Lepších výsledků přijetí lze však dosáhnout použitím mateří kašičky zrušením přijatých matečníků druhý den a opětným přelarvením do dalších misek.  

Pro úplnost vyjmenujme ještě další metody úpravy a rozmnožování ptemeniva; je to obloukový řez, vykrajování buněk a chov z vajíčka. Po vypracování metody přelavování jejich význam značně poklesl, protože ve srovnání s ní mají svoje nevýhody.  

Chceme-li zabránit rojení včel, vytváříme mezioddělky. Později spojíme je většinou se včelstvem, ze kterého pochází. Ke ztrátám včelstev dochází i v sebelépe vedeném včelařství. Ke zvýšení a udržení počtu včelstev se dnes nepoužívají roje, ale oddělky nebo mladá včelstva, která si včelař vytváří sám. Výhodou proti roji je to, že včelař může určit sám, kdy a kolik oddělků vytvoří a jak budou silné; kromě toho s nimi má méně práce než se sbíráním a ošetřováním rojů. Při 30 % oddělků z celkového počtu kmenových včelstev se nestává, že by stav včelstev klesal. Dobrý včelař má vždy dobrá včelstva, protože si může při tvorbě oddělků vybírat a může si rovněž dovolit zrušit včelstva špatná.  

K vytvoření oddělku potřebujeme nástavek se dnem a víkem, kapsové krmítko se 2 kg krmného těsta, dva prázdné plásty nebo mezistěny, zralý matečník a stanoviště; potřebné včely a plod odebereme buď plně rozvinutým včelstvům, nebo včelstvům, která k tomu účelu rozpustíme. První možnost využijeme tehdy, když není vyhlídka na snůšku, nebo když klademe důraz jen na rozmnožení včelstev. Při očekávání snůšky je lepší, když potřebný materiál použijeme ze zrušených včelstev.  

Vhodná doba k vytvoření oddělku je dána zralostí matečníku. Je to 10 až 11 dnů po přelarvování. U mladších, ještě choulostivých matečníků by byly ztráty příliš vysoké. Při 12 až 13 dnech po přelarvování je zase velké nebezpečí, že se již vylíhne některá matka a zničí ostatní matečníky. Do nástavku připraveného na dně s uzavřeným česnem zavěsíme k prázdným plástům dva, pokud možno zavíčkované plodové plásty i se včelami. Do vytvářeného oddělku setřepeme ještě včely ze dvou dalších plástů. Po zavěšení naplněného kapsového krmítka uzavřeme nástavek fólií a víkem. Před tím jsme se samozřejmě přesvědčili, že v oddělku není ze včelstva nebo včelstev, ze kterých oddělek vytváříme, matka.  

Další vývoj ulehčíme mladému včelstvu tím, že je umístíme 1 až 2 km daleko od včelstva, ze kterého jsme je vytvořili. Zamezíme odletu létavek, takže přirozené složení vyvíjejícího se včelstva zůstane zachováno. Na zvoleném stanovišti otevřeme česno a do nástavku přidáme zralý matečník. Umístíme jej přibližně doprostřed horního okraje plástu s plodem.  

Do oddělku můžeme dát i koupenou oplozenou matku. Místo zralého matečníku přidáme matku zavřenou V přidávací klícce bez doprovodných Včel, otvor uzavřeme tuhým medocukrývým těstem. Na jeho odebrání potřebují včely 2 až 3 dny. Když je oddělek bez matky a matečníků, novou matku přijme. Výjimky ovšem potvrzují pravidlo. K zvýšení pravděpodobnosti přijetí přispívá přemístění oddělku na vzdálenější stanoviště a použití mladých včel do oddělku. Pomáhá i vložení rámku s líhnoucími se mladuškami (bez otevřeného plodu!).  

Nadbytečné matečníky umístíme do klícek s kapkou medu, které uložíme do horního nástavku včelstva nad mateří mřížku.  

V oddělku se matka vylíhne za 2 až 3 dny po jeho vytvoření. Ocitá se hned v přirozeném prostředí: má kolem sebe jak mladušky, tak létavky; je k dispozici jakákoliv potrava. Prohlídka po 3 dnech tento stav potvrdí. Pokud se matka nevylíhla, máme možnost přidat nový matečník. Díky zesílení oddělku líhnoucími se včelami je nutné rozšíření vystavěným plástem, nebo mezistěnou.  

Matka vyletuje za 12 až 14 dnů po vytvoření oddělku k oplození. První lety matky mají orientační povahu. Za další 2 až 3 dny tak může začít s kladením vajíček. V tomto stadiu se musíme starat o dostatek místa a potravy.  

Kontrola za 2 týdny po vytvoření oddělku nám ukáže, zda se při oplozovacím letu neztratila matka. Opětovné přidání matečníku nebo matky může sice ještě vést k získání plnohodnotné matky ale přesto se ukázalo, že to velmi často nemá smysl. Ztráty z důvodu nevylíhlých matečníků nebo neúspěchu při oplozování se pohybují kolem 10%. Rozpouštění nepodařených oddělků nemá význam; raději je spojíme se sousedními oddělky.  

Kontrola kladení matek také ukáže, že většina oddělků spotřebovala krmné těsto, které jsme jim dali při jejich vytvoření. Dávka dalších 2 kg těsta v kapsovém krmítku je nezbytná, rovněž tak často i rozšířeni.  

Při další prohlídce za 3 týdny po zahájení kladení vajíček najdeme již v oddělku mladušky které pocházejí od mladé matky. Ucelené plodové těleso svědčí o její dobré kvalitě. Po postupném zvýšení počtu plástů na 7 až 9 se doporučuje krmení roztokem cukru, které mladému včelstvu umožní vytvoření zásobních plástů a věnců. Uskuteční-li se toto krmení koncem června/začátkem července, nebude mladé včelstvo trpěl hladem. Můžeme předpokládat, že z něj do konce léta resp. podzimu vyroste včelstvo, které bude schopno přezimovat.