Ametystové ty jehly
sem tam, sem tam polétají,
oèi mé mnì zašívají,
mysl moji oplétají.
Ba já ctím, že
má duše
nìkde je už v limbu branách –
pán Ježíš mnì postùj v hlavách,
andìlové po všech stranách! –
Spal jsem; pojednou však jak by
bylo se mì nìco tknulo,
oèi se mnì rozevøely,
celé tìlo s sebou hnulo.
Hledím, trnu – ach ta
radost!
tedy pøec to pravda jesti:
koho pánbùh pomiluje,
že mu dá i ve snu štìstí!