Robert van Gulik Život a skutky soudce Ti

Smutní ptáci lkají pod smutnou zimní oblohou,
však ještě smutnější je srdce - to nemůže lkát.
Z dávna se noří temné vzpomínky a dotírají,
radosti míjejí, přetrvá pouze žal.
Kéž nová láska ztiší starou bolest
a zimní švestka zas kvete k Novému roku!
Otevře okno a dole se chvěje strom,
a slyší dopadat květy na křišťálový sníh.