Hustota zalidnění

zdroj: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/komentar.71.html
Průměrná hustota zalidnění dosahovala v roce 2009 v ČR hodnoty 133 obyvatel na 1 km₂. V roce 2003 činila průměrná hustota zalidnění 130 obyvatel na 1 km₂ a vzhledem k pomalým změnám počtu obyvatel v ČR nelze ani do budoucna předpokládat výraznější změny tohoto ukazatele. V mezinárodním srovnání je hustota zalidnění v ČR sice nižší než v řadě západoevropských států, přesto můžeme ČR zařadit mezi státy s relativně vysokou hustotou zalidnění.

Hustota zalidnění je v ČR nejvyšší v městských okresech (území hlavního města Prahy dosahuje hustoty zalidnění 2 486 obyvatel na 1 km₂, Plzeň-město 708 obyvatel na 1 km₂, Brno-město 1 610 obyvatel na 1 km₂, Ostrava-město 1 016 obyvatel na 1 km₂), v nichž na malé ploše žije velký počet obyvatel. Relativně vysoké hodnoty jsou charakteristické také pro okresy Ústeckého kraje (územní pás Ústí nad Labem - Teplice - Most - Chomutov), v němž se v nevelké vzdálenosti od sebe nachází koncentrace relativně velkých měst.

Zbývající území ČR lze velmi zhruba rozdělit na dvě poloviny - vzhledem k územnímu rozložení obyvatelstva je na severu Čech a na Moravě hustota zalidnění vyšší než v jižní polovině Čech (častější výskyt venkovského osídlení, s několika výjimkami absence většího počtu významnějších městských center). Nejnižší hustoty zalidnění dosahuje okres Prachatice se 37 obyvateli na 1 km₂.

Dopravní síť

zdroj: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/komentar.75.html
Celková délka silnic a dálnic v České republice je 55 654 km, z toho evropskou silniční síť typu E tvoří 2 604 km, dálnice 691 km a rychlostní komunikace 360 km. Silnice I. třídy tvoří z celkové délky silnice 6 210 km, silnice II. třídy 14 592 km, místní komunikace v ČR dosahují 74 919 km.

Z hlediska vlivu na životní prostředí a zdraví je negativní, že 67 % celkové mezinárodní dopravy se uskutečňuje po silnicích.

Význam železniční dopravy v kontextu přechodu centrálně plánované ekonomiky na tržní poklesl, stále však hraje významnou roli v přepravě zboží i osob, přičemž zavádění systému veřejné dopravy podle západoevropských modelů by mělo význam železnice v osobní dopravě posílit. Atraktivitě železniční dopravy významně napomohla realizace I. a II. železničního koridoru, jež umožní zkrácení jízdních dob. Česká republika má vysokou hustotu železniční sítě – provozní délka tratí je 9 602 km (v r. 2003), ale zaostává v elektrifikaci těchto tratí a v počtu dvou a vícekolejných tratí (provozní délka těchto tratí je 1 845 km). K největším problémům patří zanedbaný technický stav a zastaralé sdělovací a zabezpečovací zařízení.

Dlouhodobým problémem je nevyhovující stav vozidlového parku osobní železniční dopravy a jeho nutná obnova a problematika financování provozu regionálních železničních tratí.